Základní očkování pro vstup do Vietnamu
Pro vstup do Vietnamu nejsou vyžadována žádná povinná očkování. Doporučuje se mít alespoň základní cestovatelská očkování:
Očkování proti břišnímu tyfu se provádí injekční nebo perorální vakcínou, která poskytuje ochranu na 3 roky. Přeočkování se provádí v případě potřeby.
Proti žloutence typu A lze očkovat samostatně dvěma dávkami s minimálním odstupem 6 měsíců (jednou dávkou před odjezdem), ochrana je dlouhodobá. Očkovat je možné také kombinovanou vakcínou proti typům A a B třemi dávkami (2 před odjezdem), ochrana je dlouhodobá až doživotní.
Žloutenku typu B lze očkovat samostatně třemi dávkami nebo kombinovanou vakcínou proti typům A a B třemi dávkami. Po třech dávkách je ochrana dlouholetá, pravděpodobně doživotní. Před odjezdem do zahraničí jsou nutné 2 dávky.
Žloutenka typu A
Virová hepatitida typu A, nazývaná také infekční žloutenka typu A, je zánětlivé onemocnění jater způsobené virem. Vyskytuje se na celém světě. V zemích s nízkým hygienickým standardem, kde je riziko výrazně vyšší, postihuje spíše děti, ve vyspělých zemích osoby každého věku, kromě těch, které již onemocnění prodělaly nebo byly očkovány.
Přenos
Přenos fekálně–orální, tedy přenos stolicí nemocného, buď přímo znečistěnýma rukama od osoby k osobě nebo nepřímo kontaminovanými potravinami, vodou nebo předměty. Riziková je konzumace tepelně neupravených potravin v prostředí s nedostatečným hygienickým zázemím personálu, konzumace vody a nápojů neověřené kvality, přítomnost ledových kostek v nápojích, konzumace jídla prodávaného na ulici nebo ve stáncích rychlého občerstvení. Existuje i možnost přenosu pohlavním stykem a krví, je ale výrazně méně častá.
Zdroj nákazy
Zdrojem nákazy je nemocný člověk s jakoukoli formou virové hepatitidy typu A.
Inkubační doba
Inkubační doba trvá obvykle 15 až 50 dní.
Příznaky
V první fázi se onemocnění projevuje chřipkovými příznaky jako je zvýšená teplota, nevolnost, bolest kloubů, svalů, hlavy a břicha, celková slabost. Mohou se vyskytnout kožní a nervové projevy, změna barvy kůže, očního bělma, moči a stolice. Onemocnění má různé formy. Bezpříznakové, které jsou častější u dětí a jsou rizikové pro šíření onemocnění, protože nemocný si nemusí být vědom, že u něj onemocnění probíhá a manifestní formy, které jsou častější u dospělých osob. Následná rekonvalescence může trvat i několik měsíců. Onemocnění nepřechází do chronicity a nemívá trvalé následky. Jedná se o onemocnění s povinnou izolací na infekčním oddělení a jsou při něm realizována protiepidemická opatření u kontaktů nemocného.
Žloutenka typu B
Žloutenka typu B je virový infekční zánět jater. Virus je vysoce odolný, v kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů, zmražení ho neničí. Virus žloutenky typu B je 100x nakažlivější než virus HIV. Akutní onemocnění může přecházet do chronického průběhu. Průběh onemocnění bývá těžší a delší než u žloutenky typu A, také k úmrtí dochází častěji. Výskyt infekce je celosvětový.
Přenos
Nemoc se šíří kontaktem s krví nebo jinými tělními tekutinami infikované osoby. Významný je přenos pohlavním stykem. U těhotné ženy nakažené virem hepatitidy B může během porodu dojít k nakažení novorozence.
Výskyt této nemoci je celosvětový. Vysoký výskyt je v Africe a v jihovýchodní Asii. V tropech a subtropech žije vysoké procento nosičů (lidí, kteří mají virus žloutenky typu B v krvi). K nákaze může dojít při ošetření v místním zdravotnickém zařízení (injekce, infuze, nedostatečně vydezinfikovaný nástroj, zubní ošetření). Riziková je také kožní tetováž, drogy a nechráněný sex.
Zdroj nákazy
Zdrojem nákazy je člověk akutně nebo chronicky nemocný.
Inkubační doba
Inkubační doba je 45–180 dní.
Příznaky
Onemocnění se rozvíjí postupně, zpočátku jsou příznaky podobné chřipce – únava, bolesti kloubů a hlavy, bolesti břicha, ztráta chuti k jídlu, horečka, nevolnost a zvracení, později i žloutenka, světlá stolice a tmavá moč. U 5 – 10 % pacientů může nemoc přejít do chronického stadia a vést k cirhóze jater (ztvrdnutí jater) až rakovině jater. Onemocnění může mít i velmi závažný průběh, který může vést až k selhání jaterních funkcí a smrti.
Břišní tyfus
Břišní tyfus je život ohrožující infekční horečnaté onemocnění vyskytující se především v zemích s nízkým hygienickým standardem, včetně turistických oblastí v rozvojových zemích Asie, Střední a Jižní Ameriky a Afriky. Ročně onemocní břišním tyfem asi 26 milionů osob.
Přenos
K přenosu dochází fekálně-orální cestou nejčastěji prostřednictvím kontaminované vody nebo potravin, méně často přímo od nemocného člověka.
Zdroj nákazy
Původcem nemoci je bakterie Salmonella typhi množící se ve střevním traktu člověka. Zdrojem nákazy je pouze nemocný člověk nebo bacilonosič, který prodělal onemocnění a stále vylučuje bakterie, čímž kontaminuje své okolí, odkud se bakterie dostane do těla další osoby.
Inkubační doba
Inkubační doba může trvat 5–21 dní, v průměru je to 14 dní.
Příznaky
Příznaky onemocnění nastupují pozvolna. Typická je postupně se zvyšující horečka, bolesti hlavy a břicha, nechutenství, malátnost a únava. S vysokými horečkami se objevuje obluzenost. Průjem nebývá přítomen, naopak nemocní často trpí zácpou. Může se objevit prchavá vyrážka. Následně dochází ke zvětšení jater a sleziny a vzácně mohou vzniknout komplikace v podobě zánětu srdečního svalu, prasknutí střeva s krvácením či zánětu žlučníku. Se zánětem žlučníku je spojeno bacilonosičství.
Zdroj: ockovacicentrum.cz
